Malajsie 1.2. - 13.2.2017

Sabah

Po výšlapu na Kinabalu se jedem flákat k termálním pramenům v Poringu. Ale dlouho nám to válení v horké vodě nevydrží, asi by to bylo příjemnější, kdyby sám vzduch neměl 30℃. Projdeme si canopy walk, kterou by nikdy nikdo v evropě nemohl provozovat, a jsme nadšení. Mrkneme se i do místní butterfly garden a míříme na Sabah tea plantation, kde zjišťujeme, že odtud pochází čaje, které máme i v brněnském kredenci. Prohlídka továrny stojí za to, přestože je neděle a nikdo tu nepracuje. Dál se přesouváme do Telupidu, odkud jezdí busy. No, busy tu jezdí a místňáci nám rádi poradí (jízdní řád neexistuje) kdy. Jeden říká ve 12, další tvrdí, že ve 13, třetí se domnívá, že v 16 hodin. Po šestihodinovém čekání a se strachem se jít třeba jen vyčůrat (busy zastavují, nebo spíš přibrzďují pouze na dobu nezbytně nutnou k nastoupení) v 17:20 konečně odjíždíme.

Kinabalu

Tentokrát jsme si odkočili na Borneo, vylézt nejvyšší horu Malajsie - Mt. Kinabalu. Je to údajně nejlehčí čtyřtisícovka vůbec, dřevěné schody vedou bezmála až na vrchol a bez průvodce si tu ani neprdnete. Náš průvodce Mike vypadal unaveně a vesele ohlašoval každou sebekratší pauzu, asi šlape do těch samých schodů každý den. Výstup je rozdělen do dvou dní s přespáním na půli cesty a bufetem před, po a skoro i během cesty. Na vrchol vyrážíme ve tři ráno, fronta se táhne už od chaty a navzdory zákazu předbíhání se po chvilce dostáváme do vedení - chyba! Na vršku mrzneme a čekáme dobrou hodinu na východ slunce. Rozhled je krásný, odmyslíme si všechny číňany a jsme s výletem spokojení. Druhý den nás dokonce bolí nohy, a ne málo.

Kuala Lumpur

Z busu vystupujeme do Futuramy, chybí tu už jen vznášející se eko-vozítka. Po visutých, klimatizovaných chodnících se dostanem k známým Petronas towers. Z dálky se mezi ostatními mrakodrapy trochu ztrácí, ale pod nimi už nepochybujeme o jejich prvenství. KL je plný parků a vysoká KL tower stojí uprostřed džungle, dostat se k ní dá např. po oblíbené canopy walk. Navštívili jsme tu i obří akvárium a největší otevřenou ptačí zoo v Asii.

Cameron Highlands

Cameron highlands jsou vyhlášené čajovýma plantážema a jahodovýma farmama. Ty jsme však viděli pouze z busu. Místo sběru jahod jsme se vydali na průzkum pralesa a místní kuchyně. Malajské speciality jsou dost podobné jihoindické kuchyni a po 4 dnech už nemůžeme kari ani čut - půl království za chleba s tvarohem!

Penang

Tak jsme v Malajsii, která se od JV Asie dost liší. Je to tu samý Číňan a Ind, ale narozdíl od jejich domovin je tu čisto a voňavo. Klimatizovaný express vlaky, pítka na veřejných prostranstvích a dobře značená MHD. Nikdo tu na nás nepokřikuje, připadáme si jak v jiném světě. Cestou do KL jsme si odskočili na Penang, kam se sjíždí celá Asie oslavit nový rok do největšího budhistického chrámu. Všude blikají různobarevné žárovičky, lampióny, plastové kočky mávají packou a na každém volném place se prodávají nevkusné cetky, tak jak to mají asiati rádi. Začal rok kohouta...



Další fotky (a v plné kvalitě) zde.

Itinerář cesty v PDF k prohlédnutí zde.