Nový Zéland 8.2. - 7.3.2018

Northland

Severská trojkombinace (Rotorua, Hobiton a Auckland)

Tři destinace, na které narazí každý návštěvník severního ostrova, ať už je plánuje navštívit nebo ne. Tak je vezmeme popořadě:)
Rotorua, především pak geothermální říše divů Wai-o-tapu, je neuvěřitelné množství geothermálních jevů soustředěných na malém prostoru, takže za necelé dvě hodiny můžete říct “viděl jsem žluté bahenní sopky, gejzíry, oranžová jezera, zelené vodopády i lávová pole”. Hraje to tam všemi barvami a smrdí po sirovodíku (zkažená vejce hadra).
Hobitín, místo kde se natáčel Hobit a pán prstenů. Pohádkový kraj plný hobitích nor a všemožných filmových replik včetně starého mlýna a hospůdky Zelený drak, kde vás pohostí výborným hobitím alem. Cvak cvak cvak Asijati pořizují jeden snímek za druhým a s všudepřítomným davem turistů se prostě musíte smířit. Hezký, ale znovu to vidět nemusíme.
Auckland

Krajina vulkánů

Severní ostrov je známý svou aktivní vulkanickou činností. Najdete tu desítky sopek, lávových polí i kráterových jezírek. Voda v potocích je vřelá a každému druhému vyvěrá na zahrádce horký pramen, nebo alespoň pára. Typický geotermální puch je všudepřítomný. Tongariro crossing je údajně nejlepší jednodenní výlet na Novém Zélandu, s čímž skoro souhlasíme (Routeburn se nám však líbil víc). Cestou se můžete pokochat výhledem na Mount Doom, nebo tam rovnou vylézt (na hřebeni pod sopkou foukalo přes 80km/h a tak soudím, že nahoře to bude nic moc).

Jižní půlka severního ostrova

Ve Wellingtonu se zrovna konal velký kulturní festival a tak jsme středem jen tak proběhli, koukli se na závody maurských lodí a vyrazili jsme dále podél jižního pobřeží. Tady krajina vypadá přesně tak, jak jsme si ji představovali. Zelené, ovcemi poseté kopce a sem tam nějaká ta kráva. Cestou do Palliser bay jsme šli prozkoumat místní geologickou zvláštnost - Putangirua Pinnacles, které vznikly erozí suché nevyužité krajiny a na pohled připomínají beton. Kousek od majáku na Cape Palliser jsme narazili na dvě početné lachtaní kolonie (Fur seals) a dokonce jsme měli štěstí na zábavné představení v podání ukňučeného lachtaního mláděte.

Sever Jižáku

Na severu nás chytla tropická bouře jménem Gita. Na to nejhorší nám poskytly útočiště Pája s Anetou (Vojtova spolužačka ze střední), a tak jsme bouři přečkali v malém pokojíku hrajíce karty a pijíce víno. Po Gitině řádění se bohužel nešlo dostat do ani z Marahau, výchozího místa pro populární Abel Tasman trek, a tak jsme se místo výletu museli flákat a pít kafíčko:) Poslední den na Jižáku jsme strávili v okolí Saint Arnold a pak už hurá na sever…

West coast

Kiwáci mu říkají Wild West Coast. Západní pobřeží je řídce osídlené a divoké. Dominují mu Jižní Alpy (to jsem si nevymyslela, opravdu se tak jmenují) a jejich dva velké ledovce Fox a Franz Josef. Nad hlavami nám lítají desítky helikoptér, které na Franz Josefa vysazují každých pět minut novou skupinku udivených turistů. Ledovec, to se v Oceánii (a vůbec na jižní polokouli, když nepočítám Patagonii) jen tak nevidí! My však tuto atrakci vynecháváme, vždyť doma máme ledovce za humny, a větší! A taky jsme se šli podívat do Sanctuary na Rowi kiwiho.

Fjordland

Jihozápadní části jižního ostrova se říká Fjordland, (překvapivě) díky fjordům, které tam kdysi dávno vysekal ledovec. Dnes na dvouhodinovou plavbu po Milfordu jezdí turisté stovky kilometrů, protože se jedná o populární MUST-DO atrakci. Ale stojí to za to. Kromě fjordů je tu krásná příroda (jako všude na Zélandu), zvědavý horský papoušek Kea a nespočet jedno či vícedenních treků.

Z Christchurch do Queenstown

Náš Novozélandský roadtrip zahajujeme v Christchurch, který je se svými zhruba 350 tisíci obyvateli největší město jižního ostrova (a třetí největší město na Zélandu). Námi očekávané zelené kopce plné ovcí se nekonají, místo toho jsou tu vyprahlé pastviny, nízký porost a žlutozelené koberce v blízkosti vody. To kvůli horám, které sem do středu nic nepropustí a všechen déšť zadržují na západním pobřeží. Ale je tu nádherně a jedinou malou vadou na této divoké kráse jsou naštěstí ne-všudepřítomné davy turistů.